Čestný občan

Roku 1807 se v Táboře, v zámožné rodině řezníka, narodil Jakub Růžička. Za svou pilnost ve škole dostal zvláštní medaili, kterou nosil na svátečním kabátě. Studoval gymnázium v Klatovech a studia dokončil v Praze. Studoval výborně. Roku 1827 vstoupil do řádu benediktinů v Emauzích. Začal studovat teologii. Podařilo se mu při tom složit zkoušky profesorské. Roku 1832 se stal profesorem na gymnáziu v Klatovech. Zde se staral také o hmotné poměry žáků, kdy mnohým pomáhal ze svého skromného platu. Roku 1843 se Růžička stává ředitelem klatovského gymnázia. Roku 1853 byl jmenován ředitelem gymnázia v Banské Bystrici na Slovensku. Zde se zasloužil o rozšíření gymnázia na osmitřídní, stavbu nové budovy školy a založil Jednotu pro podporu chudých žáků. Následkem nové organizace v Uhrách jsou vypovězeni cizinci a Růžička nerad po osmi letech odchází do emauzského kláštera. Roku 1862 byl jmenován ředitelem gymnázia v Jindřichově Hradci. Zde vypracoval též disciplinární řád, který pak byl platný pro všechna gymnázia. V J.Hradci rozmnožil knihovnu o 3300 svazků a doplnil sbírky. Pomocí tehdejšího zámeckého vrchního soustředil 30 stipendií po 74 zlatých. Roku 1870 byl jmenován školním dozorcem pro okres Jindřichův Hradec. Roku 1875 odchází do důchodu. Byl jmenován čestným občanem města J. Hradce a konsistorním radou biskupství českobudějovického. Dopisoval si s mnoha osobnostmi. Kromě jiných uznání se stává též rytířem řádu Františka Josefa. V Hradci s ním žila i jeho matka, která se dožila 92 let. V posledních letech trpěl bolestmi kloubů a proto jej vozili v pojízdném křesle. Slábl mu i zrak. Roku 1885 umírá a byl pohřbem u Sv. Trojice. V průvodu šli žáci všech hradeckých škol, 27 kněží a dvě hudby.

Plynula léta. Hřbitov u Sv. Trojice byl likvidován. Buldozery se nemilosrdně zakously do půdy i pomníků. Nikdo si ani nevšiml náhrobní desky významného muže a čestného občana města. Leží mezi ostatními kameny na cestičce u našeho domu textem do země …